OBORA

Obec Obora se nachází v blízkosti dvou známých Chlumů, které se vypínají mezi Černou Horou a Bořitovem. Obora leží přímo na trase oblíbené cyklistické stezky, vedoucí od Černé Hory přes Bořitov, Oboru a Lhotu Rapotinu do Boskovic.

První záznam o  obci pochází z roku 1360.  Jak je psáno v kronice, téhož roku upsal Filip z Letovic na ves manželce 75 hřiven stříbra. Roku 1373 zde měli majetek Sulík z Konice a sirotci po Lambertovi z Rájce, v roce 1379 píše se Vít Sipík z Obory, který tohoto roku prodal majetek svému bratrovi Artlebovi ze Skalice. Ten roku 1382 postoupil tento majetek Ludvíkovi z Ubušína. A zase se vracíme k Vítu Sipíkovi, který zde roku 1385 získal lán od Šebora z Rájce, dále se připomíná ještě v roce 1399. Počátkem XV. století zde měli majetek také páni kunštátští.  a počátkem XVI. století koupil ves Jiřík, farář boskovský a Mikuláš, pekař z Boskovic. Později náležela ves k faře boskovské.

Dne 13. února 2003 byly schváleny obecní symboly, znak a prapor. Černý a bílý pruh v horní části byl převzat z erbu jednoho z majitelů obce Víta Sipíka z Obory, zelená symbolizuje zemědělskou oblast a jsou zde znázorněny i Chlumy a ve spodní části je plástev medu, což znamená rozvinuté včelařství v obci. Ústředním motivem znaku i praporu je strom, který byl převzat z dochované obecní pečeti.

PALEONTOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ

Obora se geologicky nachází na území Boskovické brázdy. Tato asi 100 km dlouhá příkopová struktura se táhne od Moravského Krumlova po Moravskou Třebovou. O co je delší, o to je užší. Ve svých nejširších místech má jen kolem 5km.

Mocnost hornin Boskovické brázdy je nejvyšší na rosicku a na letovicku. Zde dosahuje až 3,5 km. Z hornin převládají pískovce, jílovce a prachovce, po okrajích jsou vyvinuta souvrství slepenců. Všechny tyto horniny se usadily před 290 miliony let, v prvohorním útvaru nazývaném perm, v mezihorském údolí protékaném občasnými toky. Klima bylo velmi teplé a proto různá jezera a potůčky brzy vysychaly a při dalších deštích a záplavách překryly živočichy uvízlé v bahně.

Mezi permskou flórou dominovaly jehličnany, stromové plavuně a přesličky. Mezi faunou byly hojně zastoupeni až 1m dlouzí sladkovodní žraloci, různé ryby, krytolebci (obojživelníci podobní dnešním mlokům, dorůstající 40 cm délky) a hmyz.

Amonity nalezené na této lokalitě pocházejí z druhohorního období. Nejznámější z nich, nazývaný Oborja je vystaven v Mineralogickém muzeu v Brně.

Zkamenělý hmyz proslavil Oboru v 60. letech minulého století. Výzkumy prováděné Dr. J. Kukalovou z Přírodovědecké fakulty UK v Praze přinesly řadu nových poznatků o permském hmyzu. Díky tomu se lokalita zařadila po bok světových lokalit jako je Elmo v Kansasu v USA a Kuznětská pánev v Rusku.

Bořitovský Chlum je výjimečný pískovcovými sochami, které zde vytvořil známý sochař-amatér Stanislav Rolínek.

Na návsi obce upoutá návštěvníky zvonice s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého, o kousek dál je kulturní dům, který byl postaven po druhé světové válce a postupně byl v padesátých letech rozšiřován. Za výstavbu kulturního domu se zasadil mimo jiné také spisovatel Jaromír Tomeček, autor knihy Lovy beze zbraní. V prostorách kulturního domu bylo uvedeno do provozu pohostinství, které prošlo také mnoha přeměnami až do dnešní podoby, poslední rekonstrukce probíhala ve vnitřních prostorách  v roce 2000. V roce 2002 byla opravena i fasáda a dokončena předzahrádka s příjemným posezením.

Obec Obora má dnes 285 obyvatel. Ze zájmových sdružení zde pracuje Sokol Obora s oddílem malé kopané, aktivní jsou hasiči a jako výjimka na okrese zde pracuje do dnešního dne Český červený kříž.