Svazek obcí Svitava (dále Svazek) byl založen na setkání pověřených zástupců obcí dne 4.12.2001. Zakladatelskými obcemi byly Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Kuničky, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou a Újezd u Boskovic. V roce 2007 ke svazku přistoupil městys Svitávka. Současný počet členů činí devět obcí.
Cílem Svazku je zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce.
V návaznosti na založení Svazku byla v roce 2002 zpracována Strategie rozvoje mikroregionu Svitava, která zachytila situaci v území a navrhla opatření k podpoře rozvoje. Od zpracování první strategie uplynula již poměrně dlouhá doba a proběhla řada zásadních změn. Došlo k rozšíření členských obcí z 8 na 9, přičemž došlo k nárůstu počtu obyvatel o 1/3 na více než 5 tisíc. Od roku 2002 došlo ke kompletní reorganizaci veřejné správy (vznik krajských úřadů, ORP, POÚ; zánik okresních úřadů). V roce 2004 vstoupila ČR do Evropské unie a v současné době v souvislosti s novým rozpočtovým obdobím EU 2007-2013 byly nově zpracovány všechny zásadní koncepční dokumenty vyšších úrovní veřejné správy, na což je nutné reagovat. V roce 2008 bylo proto firmě GaREP, spol. s r.o., zpracovateli i Strategie předchozí, zadáno vytvoření nové Strategie zohledňující uvedené změny a reflektující posun v odborném přístupu ke zpracovávání strategických dokumentů svazků obcí.
Lovecký zámeček Lhota Rapotina se nachází asi 2 km od obce Lhota Rapotina v části zvané Rovná. Rodem Ditrichštejnů byl postaven v roce 1833 v empírovém slohu. Od poloviny 19. století sloužil jako hájovna. Nevelký patrový pavilon má malou historickou a architektonickou cenu. V současné době je zámeček veřejnosti nepřístupný.
Zřícenina hradu Doubravice nad Svitavou – asi 300 metrů za posledními domy ulice vedoucí ke Kuničkám odbočí turista vlevo k malému travnatému ostrůvku, na kterém kdysi stávalo první předsunuté opevnění hradu. Pak následoval příkop, obranný val a druhý příkop. Za ním se už vypíná vlastní návrší, na kterém v minulosti stával hradní palác. Na hradním nádvoří, které mělo tvar nepravidelného pětiúhelníku, je možno pozorovat obrysy zdí hlavního paláce. K tomu ještě zasypanou hradní studnu a vchod do hradu. Zde si můžeme už jen ve své fantazii představovat co se tady dělo a jak se zde žilo. Hrad byl založen pravděpodobně na konci 13. století Protivou z Doubravice. Podle doby, kdy hrad vznikl, možno soudit, že byl postaven v gotickém slohu. Hrad nebyl příliš velký, přesto sloužil majitelům doubravického panství jako rodinné sídlo přes dvě století. Od roku 1528 zůstal po vymření rodu pustý. Volně přístupný.
Löw-Beerova vila ve Svitávce byla továrníkem Mosesem Löw-Beerem vybudována v letech 1900 – 1902. Autor stavby není znám. Téměř zámecký charakter secesní stavby s barokními a klasicistními prvky se promítá v celkové hmotě i měřítku, na průčelích a v dispozici, ale i v uspořádání rozlehlého parku, kde byla v roce 1906 postavena ještě tzv. Malá vila. Součástí areálu byl skleník, včelín, kuželna, garáže a později i tenisový kurt a koupaliště. Část parku v současné době tvoří intenzivně využívaný sportovní areál doplněný nově vybudovaným dětským hřištěm. Ve Velké vile má sídlo Úřad městyse Svitávka.
Svitávka - Farní kostel sv. Jana Křtitele - raně barokní stavba z roku 1703. Dnešní podobu získal kostel po požáru v roce 1793, roztříštěná věž bleskem byla v roce 1834 nahrazena empírovou přilbicí. V předsíni je uložen náhrobek z roku 1560 vyňatý ze zdi u vstupní brány, ve věži se nachází jeden z nejstarších zvonů v okolí z roku 1530. Fara vedle kostela patří k nejstarším na Moravě. Přestavěna byla po požáru v roce 1793. Vstupní portál nese letopočet 1654, obdobné stáří má i poblíž rostoucí mohutný dub.
Lhota Rapotina - Kostel sv. Vavřince - filiální kostelík postavený v roce 1717 patří k nejmenším kostelíkům ve střední Evropě.
Doubravice nad Svitavou - Kostel sv. Jana Křtitele se nachází na jižní straně obce a tvoří výraznou dominantu městečka. Je 31 metrů dlouhý, 11 metrů široký a 14 metrů vysoký. Na jeho místě stával od dob románských starý původní kostel, vystavěný patrně už ve 12. století. Počátkem 18. století byl v tak špatném stavu, že bylo rozhodnuto jej zbourat a postavit nový, tentokrát v barokním slohu. Stavba započala v roce 1715 a již za dva roky byla dokončena. V roce 1760, při velkém požáru městečka, kostel včetně vnitřního vybavení vyhořel. Zásluhou hraběte Antonína Karla Josefa Salma byl opraven a přestavěn do dnešní podoby. V roce 1762 byl kostel osazen novými zvony, v roce 1773 byly z Brna přivezeny nové varhany. Kostel stále slouží svému účelu, čas od času je opravován tak, jak si to vyžaduje momentální situace. Jako památka druhé kategorie je veden u Státní památkové péče.
Skalice nad Svitavou - Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů, stavba z roku 1926
Jabloňany - Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1893
Obora - zvonice s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého
Chrudichromy – zvonice na návsi vysvěcená ke sv. Cyrilu a Metodějovi
Silniční most nad železniční tratí u Svitávky - jediný původní kamenný klenutý most nad železniční tratí Brno – Česká Třebová z doby její výstavby v letech 1843 – 1849. Veřejnosti volně přístupný.
Vodní elektrárny v Doubravici nad Svitavou. Majitelé obou mlýnů již počátkem 20. století pochopili význam elektřiny a ve svých mlýnech vybudovali vodní elektrárny. Majitel horního mlýna, pan Řezníček, již v roce 1908 provedl první elektrifikaci obce. Tato elektrárna s Kaplanovou turbínou byla po roce 1945 napojena na veřejnou elektrickou síť. Její výkon byl 40 kW. V osmdesátých letech minulého století byla provedena její celková rekonstrukce, dnes ji provozuje vnuk původního majitele. Druhá elektrárna byla instalována v dolním mlýně pana Fadrného, jehož předek objekt mlýna, původního hamru, zakoupil po jeho požáru v roce 1931. Tato elektrárna z roku 1935 je rovněž osazena Kaplanovou turbínou o průměru kola 700 mm. Sloužila až do roku 1973, kdy celý mlýn vyhořel. V roce 1978 byla turbína vyzvednuta z trosek a odvezena do Prahy na ČVUT, kde byla 10 roků využívána na výrobu elektřiny. Navrácena byla v roce 1993 a 3. června 1997 znovu uvedena do provozu. Zařízení elektrárny je doplněno moderními prvky automatické regulace a slouží do dnešních dnů. Veřejnosti nepřístupné.
Stavba vodárny na nádraží ČD Skalice nad Svitavou - pro provoz parních lokomotiv byla nezbytným zařízením. Původní vodárna byla postavena v rámci výstavby železniční trati Brno – Česká Třebová v letech 1843 – 1848. Stála, oddělena kolejemi, přímo naproti staniční budově. Nová, stávající budova vodárny byla postavena v roce 1912. Je situována na východním okraji skalického nádraží. Voda byla přiváděna z řeky Svitavy přes usazovací studnu. Původně parním čerpadlem, později elektrickým, byla voda čerpána do nádrží umístěných v poschodí vodárny. Odtud byla samospádem rozváděna do vodních jeřábů pro plnění do lokomotiv a jako užitková po stanici. Využití vodárny skončilo ukončením „parního“ provozu.
Válcový mlýn ve Skalici nad Svitavou – v dnešní podobě je z roku 1893
Kryté schodiště ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Svitávce
Doubravice nad Svitavou - pomník padlým z první světové války – pískovcový monolit vysoký 3,5 metru, na jeho přední straně je zasazena deska s nápisem „Padli a osvobození národa se nedočkali“. Po stranách jsou tabulky se jmény třiceti tří občanů, kteří v první světové válce padli na bojištích. Pomník byl slavnostně odhalen 28. října 1928 při oslavě desátého výročí vzniku Československa. Po druhé světové válce byla na přední stranu přidána tabulka se jmény devíti doubravických občanů umučených v tomto válečném konfliktu. Volně přístupný na Soukopově náměstí.
Lhota Rapotina - pomník padlým vojínům v první světové válce. Umístěn ve středu obce, volně přístupný.
Obora - pomník padlým občanům oborským, legionářům, kteří hájili čest našeho národa. Pomník byl odhalen 25. září 1921. V základním kameni jsou uloženy různé listiny, připomínající první světovou válku. Volně přístupný.
Chrudichromy – kříž mezi dvěma lípami na silnici od Boskovic, který byl postaven v roce 1848 místním rychtářem na oslavu zrušení roboty. Volně přístupný.